Projekty z internetu

ZADÁNÍ

RUBRIKA

Projekt, který mapuje běžný den autora.

(Autorem Rachel Roo).

PROJEKTY O KRESLENÍ

(DRAWING PROJECTS)

RUBRIKA

Z anglických originálů, nedělám si nárok, ale přeložila jsem je,

 takže byste mě tam měli někde uvést,

jestliže se zapojíte

Poezie

Poezie psaná lidem, o lidech, jichž si vážím, kteří mi jsou inspirací.

Týká se lidí, kteří většinou již zemřeli, a kterým na hrob kladu svými verši vavřínový věnec.

Poezie psaná na Náhodný Múzin polibek, tedy inspiraci mi přineslo něco náhodného.

Film, kniha, přednáška, slova... náhodná myšlenka nebo podnět.

Poezie psaná pro mého miláčka, kterému říkám "Král andělů".

Kdo nezažil, NIKDY to nepochopí.

ON je důvod, proč jsem si kolem krku neuvázala mašli,

 nebo s mlýnským kamenem v náručí neskočila do jezera.

Poezie, kterou píšu kvůli něčemu, co souvisí s mým osobním životem.

Potřebuji se vypsat z něčeho...

Obsahuje hodně hořkých chvil, i pár slaďoučkých chvilek.

Poezie na téma všeho, o čem sním.

Mé lásky, sny, předsevzetí... všechno, o čem sním.

Hříchy na chodníku slávy

Hledáme kapky deště ve slunečním dni,

hledáme sluneční paprsky ještě před tím, než se rozední.

Chráníme, co nám je drahé, ale ztrácíme to nejdražší,

Hřích se s láskou nesnáší.

Hledáme pravdu, hledáme Boha,

hledáme lék na srdce, které stoná.

Stoupáme, ale čekají nás pády,

tajíme své hříchy na chodníku slávy.

NŠO-ČI: Krásný den

NTSCHO-TSCHI: KRÁSNÝ DEN

(INSPIROVÁNO KNIHOU KARLA MAYE - WINNETOU)

MÚZA: Ribanna - Nscho-tschi Tribute (instrumental music)

Podle knihy Karla Maye měl Vinnetou (druhá hlavní postava knihy), apačský náčelník, jedinou sestru, Nscho-tschi - v řeči kmene Apačů to znamenalo Krásný den. Vinnetouova sestra milovala lovce Old-Shatterhanda (hlavní postavu knihy) a chtěla opustit svůj kmen, a na Dešťové hoře - Nuget-silu se svým otcem a bratrem vyzvednout zlato Apačů, aby se mohla vzdělávat a vyhověla tak náročným požadavkům Old-Shatterhanda (aby uměla to, co umějí bílé squaw - ženy ve světě Old Shatterhanda). Ten ji miloval jako sestru - a ona doufala, že získá víc. Než si však stačila splnit svůj sen a začít se vzdělávat u bělochů, byla zabita. Obrovská ztráta a bolest pro Vinnetoua i Old-Shatterhanda.

Její osud mě fascinoval, její život a názory též. Ve filmu byla jiná než v knize (možná mám raději Nscho-tschi z filmu, ale to je fuk). Strašně bych si přála, aby byla zůstala s Old-Shatterhandem... A ten, ač jí nikdy nedal, co chtěla, vyryl si její památku do srdce. (Troufám si tvrdit.) Nikdy na ni nezapomněl, ani na jejího bratra. :')

Ve svém mládí (10-13 let) mě Mayovky fascinovaly, hltala jsem je - a můžu je i dnes... Při skládání básničky mi hrála Ribanna-Apanatschi-Nscho-tschi Tribute, instrumentální hudba z filmů... A nemohla jsem nevzpomenout na Toma? (Nejsem si jistá, jestli se tak jmenoval. Na toho mladíka z Old-Firehanda, jemuž krátce srdce Nscho-tchi také patřilo - ale JENOM ve filmu ;-)).

Vlídné příběhy (Jose Carlos Bermejo)

Chtěla jsem vám je vypsat.

Ale myslím, že to asi nemá moc cenu. Stručně vám nastíním děj, případně přiložím odkaz, kde byste je mohli najít a přečíst si.

Rok vydání: 2013

Nakladatelství: Kostelní vydří

Formát tak A6 a počet stran - 90

Opravdu droboučké čtení na každý den - a nádherné!

Některé z příběhů si opravdu uchovám v paměti. Za sebe fakt doporučuju a jsem strašně ráda, že jsem ji v knihovně vzala.

Autor je (myslím) katolický kněz, Španěl.

Povídky jsou jakýmsi mixem buddhismu a křesťanství, lidové moudrosti, i toho, co snad lidé už zapomněli, a začínají si to připomínat až teď, v poslední době.

Já za sebe opravdu doporučuju - A ROZHODNĚ ČASU, KTERÝ JSEM TÉHLE ÚTLOUNKÉ KNÍŽCE VĚNOVALA, NELITUJU.

Stručné děje (těch, co mě nejvíc oslovily)

Jane Austen - Rozum a cit

Rozhodla jsem se kladně zkritizovat knihu Rozum a cit, protože i po dvou, třech dnech od toho, co jsem ji dočetla, jsem pořád "jako uhlík v excitovaném stavu". Pořád myslím na některé pasáže a na své dvě nejoblíbenější postavy z té kníhy.

JANE AUSTEN - ROZUM A CIT

Autorka - Jane Austen - byla anglická spisovatelka, jedna z nejslavnějších spisovatelek vůbec. Ač psala v 18. století, kdy to neměla jako žena vůbec jednoduché, její knihy jsou dodnes velmi oblíbené.

Paradoxně se nikdy neprovdala, ačkoli z jejich knih vůbec není znát nějaká zahořklost, nějaká nenávist vůči mužům a podobně.

Kromě vybroušeného smyslu pro humor a satiry, ironie, s kterou popisuje stinné stránky svých postav, má opravdu cit pro dialogy - píše hlavně v nich, takže tam rozhodně nenajdete žádné nudné zdlouhavé opisy - snad jen na začátku - v první, maximálně v prvních dvou kapitolách, to je vše.

Jane Austen, mám-li být upřímná, je můj velký vzor. Přála bych si mít takový cit, takový smysl pro humor, takové brilantní dialogy a charakteristiky ve svých příbězích. Budu naprosto upřímná, když řeknu, že její knihy mi změnily život - a kromě Désireé od Annemarie Selinko a Jany Eyrové od Charlotty Brontë byly  jediným důvodem, proč jsem začala znova číst (konkrétně Pýcha a předsudek).

Rebecca James - Cena nevinnosti

Jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla :)

Rebecca James je americká autorka, a napsala už i Beautiful Malice (Krásné zlo). Tato kniha je v pořadí její druhou vydanou knihou, ale já od ní předtím nic nečetla.

Na knížku jsem náhodou narazila v knihovně, protože si teď poněkud vytřibuju svůj knížní vkus - kde ty časy jsou, když jsem louskala lásko-erotické romány... převážně od Lenky Lanczové. (Oh my dárling - tu teď nemůžu vystát). Příběh mě zaujal tím, že vypráví o dívce s traumatickou minulostí, která trpí agorafobií - strachem z vycházení ven.

Markus Zusak - ZLODĚJKA KNIH

Markus Zusak  je mladý australský autor

Zvláštnosti: Knížku vypráví Smrt, která se s tím nepáře a už v polovině knihy vám vyzradí, jak to dopadne - ale jen úlomky - a kromě toho… já osobně jsem si na osud jediné postavy, která mě zajímala, musela počkat až do konce - tedy na osud Liesel a Maxe - ale k tomu dojdu.

Kniha je rozdělena do deseti částí - každá z těchto částí patří jedné knize, kterou Liesel obvykle ukradla, výjimečně dostala. A jen jedna jediná z těch knih patří vlastně... někomu jinému a Liesel ji nikdy nečetla - Hitlerův Mein Kampf.

Kniha nás zavede za Smrtí, která... vypráví příběh dívky, s kterou se třikrát? Setkala - a pokaždé jejich setkání mělo jinou barvu.

Poprvé ta barva byla bílá, podruhé černá a potřetí... červená. A při každé barvě si Smrt někoho vzala a všechny tyhle tři barvy jí něco připomínají - Hitlerův HÁKOVÝ KŘÍŽ, SVASTIKU.

Citáty 2014

"Je kuriózním případem, že ti nejnehodnější bratři mají ty nejhodnější sestry."

(PG Wodehouse - Nečekané dědictví)

"Když tvůj svět nemůže být světem mým, udělám si z tvého světa svůj. "

(Harry Maylie k Rose, Oliver Twist od Charlese Dickense)

"Nebyl bych na tebe tak tvrdý, kdybych si nemyslel, že jsi dost silný."

(Brom k Eragonovi, Eragon od Christophera Paoliniho)

"Lidé mají nechutný zvyk pamatovat si věci, které by neměli."

(Brom - Eragon, Christopher Paolini)

"Mnoho lidí zemřelo pro svá přesvědčení. Skutečná odvaha znamená žít a trpět pro to, v co věříš."

(Eragon)

"Umírám kdykoli." (staré křesťanské heslo)

"Lidi a jejich záležitosti musíme nejprve poznat, chceme-li si je zamilovat. Boha a božské věci musíme milovat, chceme-li je poznat."

(Blaise Pascal)

Lukášovo Evangelium (citáty)

"Neboť u Boha není nic nemožného." (Lk 1, 37)

"Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi, Bůh v nich má zalíbení." (Lk 2,14)

"Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky." (Lk 5, 31-32)

(Lillen je též nemocná :-|)

"A nikdo nedává mladé víno do nových měchů, jinak mladé víno měchy roztrhne, samo vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se musí dát do nových měchů. Kdo se napije starého, nechce hned nové, řekne: "Staré je lepší."

(Lk 5, 37-39)

Citáty - Bezpečný přístav a Poslední píseň

Tentokrát Speciál - Bezpečný přístav a Poslední píseň (Obojí od Nicolase Sparkse).

Bezpečný přístav, Nicolas Sparks:

"Lidi svou pravdu skrývají. Mají prostě strach." (Jo)

"Protože jsi ho milovala. Věřila jsi jeho slibům, že už se to nebude opakovat. Protože se občas kontroloval a jeho násilí rostlo postupně, věřila jsi, že se to jednou změní. A nakonec ti došlo, že se to nestane." (Alex)

"Z jejího trápení se mu svíralo hrdlo, dusil se vzteky kvůli tomu, co prožila. Byl smutný, protože ji to neustále pronásledovalo. Chtěl ji obejmout, ale věděl, že právě v tuhle chvíli musí vyjít vstříc jí. Byla v koncích. Křehká a zranitelná."

(Nicolas Sparks o Alexovi.)

"Ty se vidíš jako žena, která neutekla, jenže já vidím odvážnou ženu, které se to povedlo! Ty myslíš, že by ses měla stydět, protože jsi to dopustila. Ale já vidím krásnou a laskavou ženu, která by na sebe měla být hrdá, protože to celé zastavila!"

(Alex ke Katie)

"V armádě došel k poznání, že existují lidé, kteří nabízejí světu dobro a jiní, kteří usilují o jeho zkázu."

(Nicolas Sparks - o Alexovi)

Citáty 2013

"I hrdina po smrti je především mrvej." xD Nicolas Sparks - Útěk do samoty (Mitch)

"Jsi odpovědí na každou modlitbu. Jsi píseň, jsi sen, jsi šepot a já jen žasnu, jak jsem mohl tak dlouho žít bez tebe." - Nicolas Sparks - Zápisník jedné lásky (Noah o Allie) - já knihy toho chlapa miluju ♥

Anne Brontë - Dvojí život Heleny Grahamové

Autorka: Anne Bronte - mladší sestra Charlotte (Jana Eyrová) a Emily (Na větrné hůrce) Bronteových.

Styl psaní: Ich forma - píše za Markhama, do toho vložené deník Heleny Grahamové (který si Markham čte)

Děj: Do ospalého městečka, kde bydlí statkář Markham, se nastěhuje mladá vdova Helena Grahamová se svým synkem Arthurem. (Nebydlí úplně ve městě, spíš tak mimo město, v jakémsi starém, ponurém domě).

Nicolas Sparks - Poslední píseň

Sedmnáctiletá Ronnie přijíždí se svým desetiletým bratrem Jonahem ke svému otci. Je naprosto otrávená, protože u svého táty musí bydlet skoro celé léto. Její rodiče se rozvedli a Ronnie to dává otci za vinu. Zpočátku s ním vůbec nemluví, a když mluví, tak jen křičí nebo nadává a osočuje. Její otec všechno trpělivé snáší, nikdy ji nekárá, nevyčítá jí, že je na něj hnusná, nezlobí se.

Ronnie se chytá špatné party, dívky Blaze, jejíž pravé jméno je Galadriel, jejího násilnického kluka Marcuse, a jeho dvou přátel. Marcus by rád Ronnie do postele, ale ta o něj nemá zájem, je s nimi, protože považuje Blaze za svou kamarádku. Seznamuje se taky s Willem, ale toho považuje za povaleče, floutka a frajera.

Blaze ovšem neujde, že Marcus na Ronnie pokukuje, a když Marcus všechno překroutí, jako by ho sváděla Ronnie, Blaze strčí dívce do tašky cédéčka v obchodě, kde si s ní Ronnie chce promluvit. Ronnie zatknou za krádež a čelí žalobě.

Mezitím se usmiřuje s otcem, který na ni nekřičí a nevyčítá jí všechno, jako by to udělala její matka. Zároveň se u jejich domu objeví želví hnízdo a Ronnie se opět setkává s Willem, který hnízdo přijel označit, aby se tam později mohla dát klec, co by je ochránila.

Postupně se Ronnie s Willem sbližují a začnou spolu chodit. Musí však překonat překážky v podobě Willovy shrzené ex, Willovy matky, Marcuse, který ví něco, co by mohlo ublížit Willovu kamarádovi Scottovi (i když se nakonec dozvídáme, že všechno je jinak) a v neposlední řadě i toho, že Will musí na univerzitu a léto zkrátka musí skončit...

A navíc, Ronniin otec má rakovinu... Jak to všechno skončí si přečtěte :)

Nicolas Sparks - Bezpečný přístav

Nicolas Sparks - je americký spisovatel, jeho knihy se překládají asi do 30 jazyků a pravidelně se stávají bestsellery. V jeho knihách se trochu odráží, že je křesťanské víry.

Názor - je to PAN spisovatel - jako ale vážně. Upřímně, ještě jsem nenašla chlapa, spisovatele, jehož knihy by mi sedly tak jako právě Sparksovy - no... teda... Brezinovy knihy byly taky dobré, i Mayovy - ale i Mayovi bych sem tam něco vytkla a Brezinovy knihy byly pro dospívající. Tahle je už pro dospělé a já nevidím ani jeden prťavý důvod, proč je nedoporučit.

Nicolas Sparks - Talisman

Název: Talisman (The Lucky One)
Autor: Nicolas Sparks (USA)
Žánr: Romantický, zaměřuje se na rodinné problémy

Logan Thibault sloužil u mariňáků a tam našel obrázek krásné blondýnky. Jeho přítel Viktor věří, že obrázek (fotka) je Loganovým talismanem a jen díky němu oba přežili válku. Věří, že Loganovi nosí štěstí a přemlouvá ho, aby se vydal dívku E. hledat.
Loganovi se nechce, ale nakonec ho okolnosti donutí, aby šel. Dívku nakonec najde a začne pracovat v útulku pro psy, aby jí pomohl. Získá si přátelství jejího syna Bena, babičky Nany a nakonec i dívky samotné. Toto přátelství velmi brzy přeroste v lásku. Jak už to tak ale bývá, nic není ideální. Na Logana má totiž spadeno dívčin (jmenuje se Beth) bývalý manžel Keith, který nechce, aby Logan byl s jeho bývalou ženou a navíc má s Loganem takový malinký nevyřízený účet, který mu leží hluboko v žaludku.
Logan Beth neřekl o fotce, protože nevěděl, jak by jí to měl říct. (Tu fotku Beth dala svému bratru, který byl rovněž mariňák). To, že Logan ale mlčí, ohrožuje jeho vztah Beth... a nakonec to ohrozí i život téměř všech zúčastněných - Beth, Keitha, Logana i malého Bena...
... kdo přežije a kdo zahyne?
Dostane Bena do péče jeho povedený otec Keith? (Který ho chce jen proto, aby měl v hrsti Beth?)
Zahyne Beth nebo Logan a jejich láska tak skončí?

Agatha Christie - Nemesis

Agatha Christie je anglická světoznámá autorka, proslavená svými detektivními příběhy. V tomto - Nemesis - vystupuje jedna z jejích slavných postav, kterou stvořila - slečna Jane Marplová.

Jane Austen - Anne Elliott

Jane Austen byla anglická spisovatelka, proslula žánrem "domestic novel" - román z prostředí venkova a středních vrstev obyvatelstva.

ANNA ELLIOTTOVÁ

Annu jsem si vzala z knihovny na dlouhé zimní večery - a přečetla jsem ji až v dubnu :D

No, nevadí. Byla to každopádně příjemná oddechovka.

Daphne du Maurier - Rebecca

Nesrazila do kolen. Přesto styl, jakým je psaná, příběh, který podává si do síně slávy zaslouží.

Název: Mrtvá a živá (v originále Rebecca)

Autor: Daphne du Maurier

Anglická spisovatelka romantických románů a povídek z pravidla s detektivní či fantastickou zápletkou.

Čteno na doporučení.

Zde by měly růže kvést

Machara jsem nikdy neměla moc v lásce. Připadal mi takový moc cynický, moc realistický, moc zatrpklý. Jenže pak jsem se dozvěděla, že ne vždycky kritizoval společnost a plesy a malé radosti tehdejšího života...

Po přečtení útlounké sbírky básní jsem si uvědomila, jak dobře mi je bez chlapa, jak těžký měly a někde (dost možná i v ČR) stále mají ženy osud.

V 19. stol. asi vážně ženin život neměl žádnou velkou váhu... a já žila v iluzi, pokud jsem si myslela, že měl. Jen pár vyvolených mělo osud pozlacený sluncem. Říkala jsem to. Hodila bych se do 19. stol. - ale v tomhle čase jsem šťastnější, i když nejsem "v normálu".