Jane Austen - Anne Elliott

Jane Austen byla anglická spisovatelka, proslula žánrem "domestic novel" - román z prostředí venkova a středních vrstev obyvatelstva.

ANNA ELLIOTTOVÁ

Annu jsem si vzala z knihovny na dlouhé zimní večery - a přečetla jsem ji až v dubnu :D

No, nevadí. Byla to každopádně příjemná oddechovka.

Anna Elliotová je stárnoucí dcera anglického baroneta (šlechtický titul). Před několika lety se zamilovala do kapitána Wentworthe, ale kvůli tomu, že její milý neměl žádné společenské postavení a peníze, aby ji zabezpečil, se s ním rozešla, i když byli zasnoubení.

Annin otec se zadlužil, a tak pronajal své sídlo - sestře kapitána Wentworthe a jejímu muži. Anna neodjede hned s otcem do města (kde mají další dům), ale zůstane se svou mladší provdanou sestrou. Brzy se setkává s kapitánem Wentworthem - který se dvoří dvěma dívkám, ale zamilovaný není ani do jedné z nich.

Kapitán Wentworth se k Anně ale chová odměřeně - protože se ho velmi dotklo, že ho před lety odmítla.

Když se po neštěstí, které se stane jedné z dívek (co se lepí na Wentworthe), dojde k přerušení jejich vztahu - a Anna odjíždí za otcem a starší sestrou. Tam se setkává s panem Elliottem, svým bratrancem, který se jí dvoří a jemuž se očividně velmi líbí.

Události ale naberou rychlý spád - nejen po příjezdu Anniny mladší sestry, jejího manžela, kapitána Wentworthe, jeho sestry a manžela - ale hlavně - na povrch vyplave jedno ne zrovna hezké tajemství, které se Anna dozví, když navštíví svou přítelkyni ze školy, paní Smithovou...

MOJE NÁZORY: Kniha se mi docela líbila, četla se celkem dobře, akorát mi ten konec připadal jakýsi moc rychlý - vím, že já mám co mluvit, stejně mě to poslední dobou ve všech knížkách, co čtu, připadá až moc spádové (to bude asi tím, má milá, že píšeš nudné žvásty, rozmazáváš nudné fráze a podobně :-/) - ale ne, všechno je tam vysvětlené, to zas Lillen mrmle, toho si nevšímejte.

Postavy byly opět docela dobře prokreslené a já si opět našla velmi vřelý vztah k Anně, s níž si, doufám a myslím si, jsme si v mnohém podobné.

A to je důvod, proč mám ráda historické knížky - hlavní hrdinky tam jsou rozumné, mravné a cudné - a neroztahují nohy na každém rohu, s prominutím ;-)) O:-)

Pokud hledáte oddechovku s dobrým koncem, určitě si tuhle knížku sežeňte. Je poměrně tenká (kolem 200 stránek?) - ale pro mě po přelouskání se odkazem dračích jezdců - dohromady přes 2000 stránek, bude tenké všechno pod tři stovky :D :-)

7-8 hvězdiček z 10