7. 12. 2014

Projekty z internetu


Projekt, který mapuje běžný den autora.
(Autorem Rachel Roo).

PROJEKTY O KRESLENÍ
(DRAWING PROJECTS)






Z anglických originálů, nedělám si nárok, ale přeložila jsem je,
 takže byste mě tam měli někde uvést,
jestliže se zapojíte

Poezie

Poezie psaná lidem, o lidech, jichž si vážím, kteří mi jsou inspirací.
Týká se lidí, kteří většinou již zemřeli, a kterým na hrob kladu svými verši vavřínový věnec.

Poezie psaná na Náhodný Múzin polibek, tedy inspiraci mi přineslo něco náhodného.
Film, kniha, přednáška, slova... náhodná myšlenka nebo podnět.
Poezie psaná pro mého miláčka, kterému říkám "Král andělů".
Kdo nezažil, NIKDY to nepochopí.
ON je důvod, proč jsem si kolem krku neuvázala mašli,
 nebo s mlýnským kamenem v náručí neskočila do jezera.
Poezie, kterou píšu kvůli něčemu, co souvisí s mým osobním životem.
Potřebuji se vypsat z něčeho...
Obsahuje hodně hořkých chvil, i pár slaďoučkých chvilek.
Poezie na téma všeho, o čem sním.
Mé lásky, sny, předsevzetí... všechno, o čem sním.



5. 12. 2014

Hříchy na chodníku slávy

Hledáme kapky deště ve slunečním dni,
hledáme sluneční paprsky ještě před tím, než se rozední.
Chráníme, co nám je drahé, ale ztrácíme to nejdražší,
Hřích se s láskou nesnáší.

Hledáme pravdu, hledáme Boha,
hledáme lék na srdce, které stoná.
Stoupáme, ale čekají nás pády,
tajíme své hříchy na chodníku slávy.

NŠO-ČI: Krásný den

NTSCHO-TSCHI: KRÁSNÝ DEN
(INSPIROVÁNO KNIHOU KARLA MAYE - WINNETOU)


Podle knihy Karla Maye měl Vinnetou (druhá hlavní postava knihy), apačský náčelník, jedinou sestru, Nscho-tschi - v řeči kmene Apačů to znamenalo Krásný den. Vinnetouova sestra milovala lovce Old-Shatterhanda (hlavní postavu knihy) a chtěla opustit svůj kmen, a na Dešťové hoře - Nuget-silu se svým otcem a bratrem vyzvednout zlato Apačů, aby se mohla vzdělávat a vyhověla tak náročným požadavkům Old-Shatterhanda (aby uměla to, co umějí bílé squaw - ženy ve světě Old Shatterhanda). Ten ji miloval jako sestru - a ona doufala, že získá víc. Než si však stačila splnit svůj sen a začít se vzdělávat u bělochů, byla zabita. Obrovská ztráta a bolest pro Vinnetoua i Old-Shatterhanda.

Její osud mě fascinoval, její život a názory též. Ve filmu byla jiná než v knize (možná mám raději Nscho-tschi z filmu, ale to je fuk). Strašně bych si přála, aby byla zůstala s Old-Shatterhandem... A ten, ač jí nikdy nedal, co chtěla, vyryl si její památku do srdce. (Troufám si tvrdit.) Nikdy na ni nezapomněl, ani na jejího bratra. :')

Ve svém mládí (10-13 let) mě Mayovky fascinovaly, hltala jsem je - a můžu je i dnes... Při skládání básničky mi hrála Ribanna-Apanatschi-Nscho-tschi Tribute, instrumentální hudba z filmů... A nemohla jsem nevzpomenout na Toma? (Nejsem si jistá, jestli se tak jmenoval. Na toho mladíka z Old-Firehanda, jemuž krátce srdce Nscho-tchi také patřilo - ale JENOM ve filmu ;-)).

4. 12. 2014

Vlídné příběhy (Jose Carlos Bermejo)

Chtěla jsem vám je vypsat.
Ale myslím, že to asi nemá moc cenu. Stručně vám nastíním děj, případně přiložím odkaz, kde byste je mohli najít a přečíst si.

Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Kostelní vydří
Formát tak A6 a počet stran - 90
Opravdu droboučké čtení na každý den - a nádherné!
Některé z příběhů si opravdu uchovám v paměti. Za sebe fakt doporučuju a jsem strašně ráda, že jsem ji v knihovně vzala.
Autor je (myslím) katolický kněz, Španěl.
Povídky jsou jakýmsi mixem buddhismu a křesťanství, lidové moudrosti, i toho, co snad lidé už zapomněli, a začínají si to připomínat až teď, v poslední době.
Já za sebe opravdu doporučuju - A ROZHODNĚ ČASU, KTERÝ JSEM TÉHLE ÚTLOUNKÉ KNÍŽCE VĚNOVALA, NELITUJU.

Stručné děje (těch, co mě nejvíc oslovily)

Jane Austen - Rozum a cit

Rozhodla jsem se kladně zkritizovat knihu Rozum a cit, protože i po dvou, třech dnech od toho, co jsem ji dočetla, jsem pořád "jako uhlík v excitovaném stavu". Pořád myslím na některé pasáže a na své dvě nejoblíbenější postavy z té kníhy.

JANE AUSTEN - ROZUM A CIT
Autorka - Jane Austen - byla anglická spisovatelka, jedna z nejslavnějších spisovatelek vůbec. Ač psala v 18. století, kdy to neměla jako žena vůbec jednoduché, její knihy jsou dodnes velmi oblíbené.
Paradoxně se nikdy neprovdala, ačkoli z jejich knih vůbec není znát nějaká zahořklost, nějaká nenávist vůči mužům a podobně.
Kromě vybroušeného smyslu pro humor a satiry, ironie, s kterou popisuje stinné stránky svých postav, má opravdu cit pro dialogy - píše hlavně v nich, takže tam rozhodně nenajdete žádné nudné zdlouhavé opisy - snad jen na začátku - v první, maximálně v prvních dvou kapitolách, to je vše.

Jane Austen, mám-li být upřímná, je můj velký vzor. Přála bych si mít takový cit, takový smysl pro humor, takové brilantní dialogy a charakteristiky ve svých příbězích. Budu naprosto upřímná, když řeknu, že její knihy mi změnily život - a kromě Désireé od Annemarie Selinko a Jany Eyrové od Charlotty Brontë byly  jediným důvodem, proč jsem začala znova číst (konkrétně Pýcha a předsudek).

Rebecca James - Cena nevinnosti

Jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla :)

Rebecca James je americká autorka, a napsala už i Beautiful Malice (Krásné zlo). Tato kniha je v pořadí její druhou vydanou knihou, ale já od ní předtím nic nečetla.

Na knížku jsem náhodou narazila v knihovně, protože si teď poněkud vytřibuju svůj knížní vkus - kde ty časy jsou, když jsem louskala lásko-erotické romány... převážně od Lenky Lanczové. (Oh my dárling - tu teď nemůžu vystát). Příběh mě zaujal tím, že vypráví o dívce s traumatickou minulostí, která trpí agorafobií - strachem z vycházení ven.

3. 12. 2014

Markus Zusak - ZLODĚJKA KNIH



Markus Zusak  je mladý australský autor

Zvláštnosti: Knížku vypráví Smrt, která se s tím nepáře a už v polovině knihy vám vyzradí, jak to dopadne - ale jen úlomky - a kromě toho… já osobně jsem si na osud jediné postavy, která mě zajímala, musela počkat až do konce - tedy na osud Liesel a Maxe - ale k tomu dojdu.
Kniha je rozdělena do deseti částí - každá z těchto částí patří jedné knize, kterou Liesel obvykle ukradla, výjimečně dostala. A jen jedna jediná z těch knih patří vlastně... někomu jinému a Liesel ji nikdy nečetla - Hitlerův Mein Kampf.

Kniha nás zavede za Smrtí, která... vypráví příběh dívky, s kterou se třikrát? Setkala - a pokaždé jejich setkání mělo jinou barvu.
Poprvé ta barva byla bílá, podruhé černá a potřetí... červená. A při každé barvě si Smrt někoho vzala a všechny tyhle tři barvy jí něco připomínají - Hitlerův HÁKOVÝ KŘÍŽ, SVASTIKU.

"Quotidie morior - umírám kdykoliv."

"Naše dokonalost spočívá v tom, že víme, že jsme nedokonalí."(Augustinus Aurelius)