Markus Zusak - ZLODĚJKA KNIH

Markus Zusak  je mladý australský autor

Zvláštnosti: Knížku vypráví Smrt, která se s tím nepáře a už v polovině knihy vám vyzradí, jak to dopadne - ale jen úlomky - a kromě toho… já osobně jsem si na osud jediné postavy, která mě zajímala, musela počkat až do konce - tedy na osud Liesel a Maxe - ale k tomu dojdu.

Kniha je rozdělena do deseti částí - každá z těchto částí patří jedné knize, kterou Liesel obvykle ukradla, výjimečně dostala. A jen jedna jediná z těch knih patří vlastně... někomu jinému a Liesel ji nikdy nečetla - Hitlerův Mein Kampf.

Kniha nás zavede za Smrtí, která... vypráví příběh dívky, s kterou se třikrát? Setkala - a pokaždé jejich setkání mělo jinou barvu.

Poprvé ta barva byla bílá, podruhé černá a potřetí... červená. A při každé barvě si Smrt někoho vzala a všechny tyhle tři barvy jí něco připomínají - Hitlerův HÁKOVÝ KŘÍŽ, SVASTIKU.

Lieselin příběh začíná ve vlaku, kterým jede se svou matkou a malým bráškou na jih Německa, do Mnichova. Píše se rok 1938 a Liesel neví, co to slovo znamená, jenom ví, že její otec byl komunista. A proto ji matka veze do jiné rodiny, která se o ni má postarat. (Mimo to, že kdyby zůstala s matkou, všichni by umřeli hlady). Lieselin bratříček však do Mnichova nedojede - zemře po cestě. Lieselino první setkání se smrtí...

Její novou rodinou se stanou Hubermannovi - Hans a Rosa, dva manželé, jejichž dvě děti už jsou velké a žijí vlastní životy. S Rosou to má Liesel někdy těžké - ač se mají rády... jen... Rosa to neumí dát na jevo. Ale svého nového tatínka si Liesel hned zamiluje.

Mimo to nalézá kamaráda v Rudym Steinerovi, blonďatém chlapci, který ji touží políbit. Liesel se mu snaží vysvětlit, že ji líbat nechce - a jsou z nich dobří přátelé. Kradou jídlo, a později doprovází Liesel, když chodí krást knížky. Jak a kde?

Rosa pere prádlo lidem, kteří si to mohou dovolit a Liesel jí pomáhá prádlo roznášet. Když ukradne svou druhou knížku z hromady, kde se pálí knížky na Hitlerovu počest, někdo ji vidí. Ten někdo je Isla Hermannová, manželka starosty a ta ji pozve do své vlastní soukromé knihovny, kde si Liesel čte až do chvíle, kdy Isla Rosu propustí - prostě řekne Liesel, že ji to mrzí, ať to řekne mámě, že už si nemůže pradlenu dovolit. Liesel se cítí podvedená a tak začne krást knížky z Isliny knihovny...

Mimo Rudyho má však ještě jednoho kamaráda. Žida Maxe.

MOJE HODNOCENÍ:

Kniha byla díky poznámkám Smrti naprosto fantasticky a originálně napsaná - opravdu, za tohle Zusaka oceňuju. Strašně, strašně strašně jsem si oblíbila Maxe, bez něj by ta knížka nebyla ono. Opravdu. Liesel... byla trošku, jen trošku jako já, nebyla mi protivná. Ale Max to vyhrál na celé čáře. Líbil se mi jeho charakter, prostě všechno. ♥

Jsem strašně moc ráda, že jsem si ji v knihovně "čmajzla" :D Nemyslím jako ukradla... Prostě... hádám, že jsem byla první z naší obecní knihovny, kdo si tu knížku vzal jako miminečko domů :-))

Já za sebe fakt doporučuju :-)

A kdyby někdo nechtěl číst - a přesto vědět, jak to dopadne, čtěte dál. (I když já doporučuju přečíst, fakticky :-)) - Na to, jak jsem nedočetla Modlitbu Kateřiny Horowitzové, protože jsem měla druhé světové plné zuby, tohle... tohle je zcela jiný, a přitom stejný pohled na věc.

Válka je hnus. Rozděluje dříve spojené. Co Bůh spojil, co Bůh učinil krásným, lidé ve válce vždycky zkazí. Kéž by ti, co tu válku rozpoutali došli vskutku spravedlivé odplaty.

Jop, to je on, miláček. Ještě krásnější, než jsem si ho představovala. (Max)

ČTI VÍC (OBSAHUJE SPOILER)

Když byl Hans (Lieselin nový tatínek - o tom starém je vlastně v knížce jen to, že je komunista), v první světové válce, jeho kamarád mu zachránil život - a tak Hans platí starý dluh a pomůže Maxovi Vandenburgovi - Židovskému mladíkovi, který se ukrývá před nacisty. Hubermannovi ho schovají ve sklepě a Max a Liesel se brzy spřátelí. Liesel Maxovi popisuje počasí a spolu sdílejí nenávist k vůdci - Maxovi patrně vyvraždil celou rodinu - a Liesel z útržků rozhovoru usuzuje, že se Führer postaral i o její opravdovou maminku.

Když však Hans podá vyhladovělým židům, kteří procházejí městem do Dachau kus chleba, musí Max pryč, neboť se Hans obává, že by mohli prohledat jejich dům a Maxe najít. A tak Liesel ztrácí tohoto kamaráda.

S Rudym dál chodí krást knížky (když přečte ty, které dostala od Maxe) a brzy se i Rudy připojuje ke klubu "Nenávidím Führera," protože jeho otec musí do války a Rudyho chtěli poslat do vojenské (nějaké hrozně přísné) školy - a jeho rodiče to zatrhli - a jak jsem pochopila, proto jeho otec musel do války.

Liesel uvidí Maxe, když městem prochází další skupina židů a vyslouží si výprask, když jde mezi ně a chvilku jde s nimi vedle Maxe. (Hrozně se mi líbila ta část, když Liesel šla mezi ně, zatímco voják - dozorce na ni cosi křičel, nadával jí, zakopla - a Max, vyhladovělý, unavený Max ji podpíral.)

Válka nabírá spád. Ještě když byl Max u Hubermannových začalo bombardování - a je stále častější. Liesel v krytu čte ostatním lidem knížky, aby zapomněli na svůj strach.

Nálet, který jí ale vezme téměř vše, co měla, je neohlášený - a pohřbí celou jejich ulici.

Zahyne Rosa, Hans i Rudy, který se teprve teď, ačkoli jeho duši už má v náručí Smrt dočká polibku od Saumensch - od Liesel.

Liesel jediná se zachrání, protože tam dole, ve sklepě, kde dřív byl Max, psala vlastní příběh. Sklep prý nebyl dost hluboký, aby ochránil před bombami - no, té noci to stačilo...

Liesel se ujme Isla - starostova žena a po válce se Liesel setkává s Maxem, který přežil koncentrační tábor - a aspoň trochu se zotavil díky červenému kříži.

Kniha byla smutná... ten konec, chápejte - ale krásná - a nadto - mé dvě nejmilovanější postavy přežily. Max ♥♥♥ a Liesel.