DÁVEJTE SI POZOR, CO KAM PÍŠETE...
A dávejte si pozor, ať nevíte příliš mnoho...
Ne nadarmo se říká, nevědomost je sladká...
Upřímně, kdyby moje psychika nebyla posledních pár dní (týden??) v háji, asi by mi mozek šrotoval na plné obrátky. Asi....
Jenže mě... za prvé bolí svaly na pravé ruce (z práce, je to těžká práce, za den nanosím i... klidně i pětadvacet kilo), za druhé jsem včera upadla do šoku, když jsem se zranila (nechtěně, opravdu), a za třetí... Bojím se, jsem... skleslá nebo sklíčená (to jsou ta dvě slova, co hledám ve slovnícíh) ... a chci prostě jen... spát. Kéž by to bylo tak snadný. Nechci se krájet. Ku.wa, já se fakt nechci krájet. Nechci se rozhodovat, nechci si vybírat, nechci nikoho zranit... a tak krásně, krásňounce ubližuju sama sobě. Sladký, Roztomilý. Jsi k poňuňání, Lillen, fakt. (Cynický škleb.)
Hraj si na to, jak je všechno ok. Protože se nechceš svěřovat. A za druhý - nemáš komu. (Svěřovat se dvěma mlýnským kamenům, no úžasný.)
No ale stejně, přivedla mě na jiný myšlenky, aspoň po čas čtení.
Už si nebudu vylévat mozek na klávesnici a monitor. Nemá to cenu, a stejně mi myšlenky utíkají všude možně. Nemá to hlavu a patu, mno takže k věci.
Autor: Liane Moriarty
Místo: Austrálie - Sydney + Melbourne
Čas - Velikonoce (začátek podzimu, dost těžko se na to zvyká, že v Austrálii prostě s Velikonocemi začíná chladný podzim... kudla, po celou knihu jsem si na to nezvykla! :D)
Postavy? - Tři ženy, tři ženy které spojuje místo... a muž (respektive dva muži). A temné tajemství. (Manželovo tajemství).
Tři ženy, tři životy, tři (možná i víc) problémy, tři rodiny...
