Hudbební kulisy
"Pokoušela jsem se tě nenávidět, ale hněv mě přešel, zášť a zahořklost odnesly krásné vzpomínky.
Odpouštím ti, ty nevíš, co jsi udělal, odpouštím ti, navždy zůstaneš v mém srdci..."
"I believe, I believe there is love in you, Grid locked on the dusty avenues. Inside your heart, just afraid to go. I know you."
"Věřím, že je tam někde uvnitř máš lásku, a lítost, zamknutou na prašné cestě, uvnitř tvého srdce - jenom se bojíš. Já tě znám."
Nickelback - Home - Bolest je najednou jasnější, když viník stojí před zrcadlem. Zůstane sám a v domě, co není domovem.
Nickelback - Feed the Machine - Žádné další otázky, prostě se zařaď zpátky do řady!
Czeslawa K.
"To be human is to love, even when it gets too much. I am not ready to give up, To be human is to love!"
"Být člověkem znamená milovat, a to i když to stojí příliš. Nehodlám se vzdát. Být člověkem znamená milovat!"
Ostnatým drátem ovinuli moje sny,
v prach a dým se rozpadly.
Může zbýt ze všeho jen krev a slzy?
Není na smrt ve čtrnácti příliš brzy?
Co říká svět? Co řekneš ty?
Vzali mi mou krásu, vlasy, naději...
Jsou vyvolenci a jsou prokletí?
Drahá, v tohle nevěřím.
V mrazu, v horku, v dešti,
tlouknout holí, tlouknout pěstí...
Povídám svůj příběh o soli z očí,
o krvi z úst a bolesti, co půl světa složí.
Co říká svět? Co řekneš ty?
Vzali mi mou mladost, svěžest, naději...
Jsou vyvolenci a jsou prokletí?
Drahá, v tohle nevěřím.
Kolik síly, kolik odvahy... a kolik krásy...
I přes ostřihané vlasy
a kosti chrastící,
ruce vyhublé a oči plačící.
Co říká svět? Co říkám já?
Že jsi krásná, odvážná.
Chtěli ti vzít krásu, když tě ostříhali,
a sny, když tě nelítostně tloukli...
Říkali, že jsou lidé vyvolení a lidé podřadní...
Tahle jejich pseudovíra je mi ABSURDNÍ.
Pravda je, že já už psát verše neumím, už jsem to zapomněla, ve změti paragrafů a strikně daných pravidel. Ale... Czeslawe jsem chtěla dát vavřínový věnec.
"Na fotografii vzpomínal i Wilhelm Brasse, osvětimský fotograf. Podle něj si chvíli před pořízením snímku Czeslawa utřela slzy a krev ze rtu, do kterého ji uhodil místní dozorce."
Tohle prostě nikdy nepochopím. Kde se ve světě mohlo vzít tolik zla... a tolik nenávisti... k ženám, dětem, starým, nemocným...
To se pak člověk dívá na své vlastní problémy úplně jiným pohledem.
Je úplně jedno, jestli se vraždí v hnědé uniformě, rudé, černé, nebo jakékoliv jiné. Tyhle "ismy" odmítám. Kéž bychom si vážili demokracie a toho, co z nás dělá "lidi", a nenechávali se opíjet hnědokabátníky, rudokabátníky, a nebo černokabátníky. Protože to, co je za všemi těmihle nesmyslnými ismy, je totéž - nenávist a disrespekt k člověku.
A to je pro mě nepřijatelné a ohavné.
Requiescat in pace et lux perpetua luceat ei.
