Zázrak a svědectví

OCEANS (WHERE FEET MAY FAIL)

 Duchu, veď mě, když má víra nezná hranic, po vodách mě nech projít, kamkoliv budeš chtít. Hlouběji, dál, než kam kroky mé mě vedou...

WHEN LOVE SEES YOU

Žehnám ti, kdo žebráš a jsi slepý, který křičíš o milost, když procházím, žehnám ti, kdo se třeseš a čekáš, až po tobě začnou pro tvé hříchy házet kamení... Žehnám ti, kdo kráčíš po vlnách, a začínáš se topit, když se podíváš dolů... Žehnám ti, kdo za třicet stříbrných zrazuješ svého zachránce.

Vidím, co jsem utvořil v lůně tvé matky, vidím, který den jsem se do tebe zamiloval, vidím otisky svého Otce! Vidím tvůj příběh, své jméno vepsané do každé stránky tvého života, ty vidíš zápasy a hanbu - a já to, kvůli čemu jsem přišel.

(Mám tu píseň ráda, protože se v ní pořád žehná. Stejný důvod, proč mám ráda obraz Božího milosrdenství - i zde má Ježíš ruku nataženou, aby žehnal).

Od té horké červnové středy budu vědět, že...

 (Jména budou zaměněna, ale příběh, který vám budu povídat, je pravdivý.)

Na počátku všeho bylo slovo. Jedna věta. Za někoho své utrpení obětuj, já to tak dělám. To byla ta věta na počátku tohoto příběhu. Vyřčená dávno, aspoň se to tak Marii zdálo. Před rokem? To ne, možná před dvěma, třema... kdo ví. 

Ale poslechla. Zdálo se jí to... divné. Obětovat své utrpení za v podstatě cizí osobu. Za někoho jiného. Když přitom bylo tak snadné nadávat na nespravedlivý život, vinit sebe, vinit celý svět, nípat se ve svých ranách, v jizvách... Utápět se v psychických mukách a žalu.

Ona nebyla zdravá osobnost. Měla spoustu komplexů, fobií, strachů... takových těch chrasticích kostiček ve skříni... démonů. Hrozný život je, když máte démona jednoho, ona jich měla hned několik. Rvali ji na kousky, nenechávali ji být. Sotva odešel panický záchvat strachu z mužů, přikradly se splíny, občas nějaká ta deprese... beznaděj, melancholie, pocit zmaru... Pak zase ataky sebedestrukce, touhy si ubližovat, záchvaty sebenenávisti.

Belle (2013): Hodnota lidské bytosti

♫ BELLE MAIN THEME
♫ BELLE - PORTRAIT IS REVEALED
♫ BELLE - LET THE JUSTICE BE DONE THOUGH HEAVENS FALL

Snímek Belle z roku 2013 vypráví příběh dívky jménem Dido Elizabeth Belle Lindsay, příběh skutečné ženy, lidské bytosti, která žila v 18. století. Dido se narodila se v roce 1761 a zemřela v roce 1804. Většinu života prožila v Anglii, přesotože se narodila v tehdejší Západní Indii (oblasti dnešního Karibiku).

Provinění? Tmavá kůže.

Belle (2013)

Historické a romantické drama
Založeno na skutečném lidském osudu (based on true story)

Great Britain

104 minut 

"Je to můj názor, že stav otroctví je v tak odporné pozici, že ho nic nemůže podporovat! Let the justice be done though the heavens fall. Ať je spravedlnosti učiněno za dost, i kdyby se měly zřítit nebesa!" (Earl M.)

"Zákony, které nám umožňují snížit lidskost, nejsou zákony nikoho. Jsou rámcem pro zločin. Zákony, které povolují a ne trestají barbarské činy mezi svými občany, jsou zákony země bez naděje." (J. D.)

Příběh:

Dido Belle se narodila černé otrokyni, která otěhotněla s britským námořním důstojníkem, Sirem Johnem Lindsayem, a podle koloniálního práva tedy byla otrokyní.

Ačkoliv byla nemanželským, ilegitimním dítětem, její otec se k ní přiznal, a ona nosila jeho jméno "Lindsay". Byla vychovávaná u tety a strýce (vlastně pratety a prastrýce) v Anglii, a její strýc byl shodou okolností soudce u "Appeal Court by the Kings Bench", u odvolacího soudu. Earl Murray (něco jako hrabě) a jeho žena neměli děti, a vychovávali nejen Dido, ale také Elizabeth. (Obě byly jejich neteře, ale vychovávali je jako své vlastní).

Dido žila u svého strýce a tety vcelku pohodlný život, až na to, že pokud je v domě čekaná návštěva, nesmí jíst se svou rodinou, nesmí jíst u stolu s "bílými" lidmi. Její tmavá kůže ji předurčuje k tomu, že přes peníze, které zdědila po svém otci, pravděpodobně bude mít problémy s vdáváním... protože je "jiná".

Její životní a milostný příběh se ovšem prolíná s případem Zong. Zong Case je případ, kdy otrokářská loď, plavící se s novým "zbožím" měla na zpáteční cestě problém s vodou, a proto část otroků, zejména nemocných a starých, vyhodila do moře, a požadovala na pojišťovně zaplacení peněz za ztrátu těchto "věcí".

Strana A tvrdí, že obětovala několik kusů zboží, otroků, aby zachránila život celé lodi, že otroci by se bez vody mohli vzbouřit, a nakonec by tam všichni umřeli v moři.

Strana B však přichází s argumenty, že ten pravý důvod, proč byli otroci vyhozeni do moře, a zabiti, je ten, že ve světě, v jakém žijeme, měli vyšší cenu mrtví, než živí (protože byli slabí, nemocní, a lovci otroků by za ně nedostali tolik peněz).