Belle (2013): Hodnota lidské bytosti

♫ BELLE MAIN THEME
♫ BELLE - PORTRAIT IS REVEALED
♫ BELLE - LET THE JUSTICE BE DONE THOUGH HEAVENS FALL

Snímek Belle z roku 2013 vypráví příběh dívky jménem Dido Elizabeth Belle Lindsay, příběh skutečné ženy, lidské bytosti, která žila v 18. století. Dido se narodila se v roce 1761 a zemřela v roce 1804. Většinu života prožila v Anglii, přesotože se narodila v tehdejší Západní Indii (oblasti dnešního Karibiku).

Provinění? Tmavá kůže.

Belle (2013)

Historické a romantické drama
Založeno na skutečném lidském osudu (based on true story)

Great Britain

104 minut 

"Je to můj názor, že stav otroctví je v tak odporné pozici, že ho nic nemůže podporovat! Let the justice be done though the heavens fall. Ať je spravedlnosti učiněno za dost, i kdyby se měly zřítit nebesa!" (Earl M.)

"Zákony, které nám umožňují snížit lidskost, nejsou zákony nikoho. Jsou rámcem pro zločin. Zákony, které povolují a ne trestají barbarské činy mezi svými občany, jsou zákony země bez naděje." (J. D.)

Příběh:

Dido Belle se narodila černé otrokyni, která otěhotněla s britským námořním důstojníkem, Sirem Johnem Lindsayem, a podle koloniálního práva tedy byla otrokyní.

Ačkoliv byla nemanželským, ilegitimním dítětem, její otec se k ní přiznal, a ona nosila jeho jméno "Lindsay". Byla vychovávaná u tety a strýce (vlastně pratety a prastrýce) v Anglii, a její strýc byl shodou okolností soudce u "Appeal Court by the Kings Bench", u odvolacího soudu. Earl Murray (něco jako hrabě) a jeho žena neměli děti, a vychovávali nejen Dido, ale také Elizabeth. (Obě byly jejich neteře, ale vychovávali je jako své vlastní).

Dido žila u svého strýce a tety vcelku pohodlný život, až na to, že pokud je v domě čekaná návštěva, nesmí jíst se svou rodinou, nesmí jíst u stolu s "bílými" lidmi. Její tmavá kůže ji předurčuje k tomu, že přes peníze, které zdědila po svém otci, pravděpodobně bude mít problémy s vdáváním... protože je "jiná".

Její životní a milostný příběh se ovšem prolíná s případem Zong. Zong Case je případ, kdy otrokářská loď, plavící se s novým "zbožím" měla na zpáteční cestě problém s vodou, a proto část otroků, zejména nemocných a starých, vyhodila do moře, a požadovala na pojišťovně zaplacení peněz za ztrátu těchto "věcí".

Strana A tvrdí, že obětovala několik kusů zboží, otroků, aby zachránila život celé lodi, že otroci by se bez vody mohli vzbouřit, a nakonec by tam všichni umřeli v moři.

Strana B však přichází s argumenty, že ten pravý důvod, proč byli otroci vyhozeni do moře, a zabiti, je ten, že ve světě, v jakém žijeme, měli vyšší cenu mrtví, než živí (protože byli slabí, nemocní, a lovci otroků by za ně nedostali tolik peněz).

POSTAVENÍ DÍTĚTE

"Já tě prosím, strýčku. Miluj ji, jako bych ji miloval já, kdybych tady byl. A zajisti, aby dostala vše, co potřebuje, jako moje dítě." (John Lindsay) 

"Ale to je nemožné...." (Elizabeth Murray, teta Bellina otce).

"Co je správné, nemůže nikdy být nemožné!"(John Lindsay)

"Ale ona je černá!"

"Je to má krev!"

"Jak jí máme říkat?"

"Belle. Po matce. Dido Elizabeth Belle Lindsay."

"Nosí tvé jméno?"

"Nestydím se za to."

"Papá, jak může být moje postavení příliš vysoko na to, abych večeřela se služebnictvem, a příliš nízké na to, abych večeřela se svou rodinou?"

 OBRAZ DVOU SESTER ANEBO OTROKYNĚ A DÁMY?

Ve filmu se nalézá také motiv obazu, který nechává poručník obou dívek namalovat. Obraz Elizabeth a Dido, které spolu vyrůstají jako sestry... z nichž jedna je křehká anglická běloška a ta druhá snědá kudrnatá mulatka.

"Je to jako v životě. Na obrazech to není o nic lepší." (Dido, když vidí obrázek černého otroka klečícího před svým pánem.)

Nádherný soundtrack z chvíle, kdy Dido vidí obraz, který její poručník nechal namalovat.

Obraz, kde neklečí a nevzhlíží s úctou k bílé přítekyni.

 

IDENTITA ŽENY V 18. STOLETÍ A IDENTITA "NEGRO"

"Kdo nakonec je? Volná černoška,která prosí o to, aby měla nějakého pána..."

"Ona ale nemusí taková být. Pokud si najde sobě rovného muže. Opravdu sobě rovného, takového, který si jí opravdu váží a respektuje ji."

"Vzpomínám si na oči svého otce. Byly něžné, laskavé - tak trochu jako vaše." (Dido)

"A co vaše matka?"(John Davinier)

"Vím o ní jen velmi málo, kromě barvy kůže, kterou mi dala."

"Pak víte, že byla krásná.

Osudem dívky, která má jinou barvu kůže, než je přijatelné, je to, že si ji nebude chtít vzít nikdo s dobrým postavením... ledaže... by měla zdědit spoustu peněz a zde byl šlechtic, který by o ty peníze (a budiž, i o Dido) zájem měl.... A když nebude souhlasit? Pak ji čeká osud staré panny, nic lepšího si nezaslouží...

"Mám si vzít pana Ashworda. Je milý a z dobré rodiny..." (Dido k Johnu Davinierovi)

"Je to to, co opravdu chcete?"

"Jedinou další možností je převzít povinnosti lady Mary na zámku Kenwood."

"Ale ona je stará panna!"

"Otec nevěřil, že se můžu dobře vdát, aniž by se tím snížilo mé postavení."

LÁSKA, SPOLEČNOST... A PRÁVO

"Budeš snášet hanbu a riskovat své postavení pro muže beze jména, který pošpiní tvou pověst a zatáhne ji do příkopu." (Earl Murray k Dido).

"Nemáte právo (abyste mě soudil), dokud nepřestanete posuzovat svět podle lidí nahoře a těch co jsou pod nimi, ale až začnete vidět lidi, jako lidi! Lidské bytosti které myslí a cítí ne víc nebo míň jako vy!"

"Mám v Belsize ambiciózní tetu, která předpokládá, stejně jako vy, že bohatství a pověst je vše, na čem závisí lidský život, která pohrdá láskou, jako by to bylo dílo ďáblovo!" (John Davinier)

"Nikdy jsem neporušil pravidla."

"Stal jsi se natolik mocným, aby jsi mohl vytvořit nová pravidla...Je možné, že dokonce ty, miláčku, nemůžeš bojovat proti změně. Nemůžeš proti ní bojovat, protože jsi její součástí."

"Máš ji rád?"

"Tak, jako kdyby byla stvořena ze mě a z tebe."
(rozhovor manželů Murrayových)

Mé největší neštěstí by bylo přivdat se do rodiny, která by mě nosila jako hanbu - stejným způsobem, jako bych já nosila svoji matku. Jejím největším zločinem bylo, že se narodila jako černoška." (Dido)

"Co kdyby nebylo žádné pravidlo, papá. Co kdyby pravidlo, které ti umožňovalo, aby sis mě nechal, neexistovalo? Vrátil bys mě do chudinské čtvrti? Jsi odvážný. Pokud jde o věci, kterým věříš, společnost pro tebe není důležitá. Můžeš porušit jakékoliv pravidlo, pokud je to důležité, papá. Já jsem toho důkazem. A tento obraz je toho důkazem." (rozhovor Dido a earla Murraye)

"...Vězte, že až tu nebudete, zanecháte slečnu Lindsayovou ve světě, kde může (jednoho dne) mít větší cenu mrtvá než živá."

"Ten případ není o slečně Lindsay."

"Ale jistěže je! Je o každém z nás! Je o všem, o všem, co je důležité."

 

 Scéna u zrcadla.

Nobody ever should feel like that!

Takhle by se nikdo neměl nikdy cítit.

Nenávidět se kvůli barvě kůže. Vlastně vůbec se nenávidět.

Trhá mi srdce, když vidím sebenenávist. Právě proto, že ji moc dobře znám.

Jak řekl ve filmu John Davinier. 

PEOPLE AS PEOPLE.

Musíme vidět lidi jako lidi. Lidské bytosti které myslí a cítí STEJNĚ jako my.

Všichni jsme dokonale nedokonalí a musíme být milováni a přijímání.

Zákony, které snižují lidskost, jsou zákony nikoho. A země, v nichž platí, nemají naději.

Otroctví je tak odporná věc, že nic, slovy NIC, je nemůže podporovat.

Ať je spravedlnosti učiněno zadost - i kdyby se měla zřítit obloha!!!

POZN: Zong Case, který ve filmu řeší adoptivní otec Dido, Earl Murray, se stal precedentem (tedy právně závazným, soudci se museli tímto rozhodnutím řídit, když posuzovali podobné případy, a měli rozhodnout v souladu s tímto rozhodnutím - tedy v souladu s rozhodnutím Earla Murraye... V anglo-americkém systému lze sice rozhodnout i proti precedentu, ale soude to musí pádně vyargumentovat) pro všechny ostatní případy spojené s otrokářstvím.