7. 12. 2014

Poezie

Poezie psaná lidem, o lidech, jichž si vážím, kteří mi jsou inspirací.
Týká se lidí, kteří většinou již zemřeli, a kterým na hrob kladu svými verši vavřínový věnec.

Poezie psaná na Náhodný Múzin polibek, tedy inspiraci mi přineslo něco náhodného.
Film, kniha, přednáška, slova... náhodná myšlenka nebo podnět.
Poezie psaná pro mého miláčka, kterému říkám "Král andělů".
Kdo nezažil, NIKDY to nepochopí.
ON je důvod, proč jsem si kolem krku neuvázala mašli,
 nebo s mlýnským kamenem v náručí neskočila do jezera.
Poezie, kterou píšu kvůli něčemu, co souvisí s mým osobním životem.
Potřebuji se vypsat z něčeho...
Obsahuje hodně hořkých chvil, i pár slaďoučkých chvilek.
Poezie na téma všeho, o čem sním.
Mé lásky, sny, předsevzetí... všechno, o čem sním.



1 komentář:

  1. Lili máš to tu moc hezké :) Strašně se těším na všechny nové básničky, které mě vždycky donutí se zamyslet !

    OdpovědětVymazat

Spamy ignoruju, reklamy a hlasování - zařizuju se podle nálady, vulgární výrazy netrpím - buďme lidi, ne dobytek. Díky :-)
Nevhodné komentáře mažu a za ty vhodné budu moc ráda :-)

"Quotidie morior - umírám kdykoliv."

"Naše dokonalost spočívá v tom, že víme, že jsme nedokonalí."(Augustinus Aurelius)