24. 11. 2014

Daphne du Maurier - Rebecca

Nesrazila do kolen. Přesto styl, jakým je psaná, příběh, který podává si do síně slávy zaslouží.


Název: Mrtvá a živá (v originále Rebecca)
Autor: Daphne du Maurier
Anglická spisovatelka romantických románů a povídek z pravidla s detektivní či fantastickou zápletkou.
Čteno na doporučení.


OBSAH:
Mladá dívka, jejíž jméno není po celou dobu knihy vůbec zmíněno, která příběh vypráví, pracuje jako společnice jedné staré dámy, jíž dělá společnost. (Nutno poznamenat, že ta stará dáma je notně otravná.)

Když se ubytují v hotelu v Monte Carlu, potkává dívka staršího Maximiliana de Winter, Angličana, který vlastní sídlo Manderly a který ovdověl. Dívka se dozvídá, že prý svou první ženu velmi miloval a truchlí pro ni.

Maximilian ji bere na vyjíždku a tráví s ní spoustu času, když je dívčina zaměstnavatelka nepřítomná. (Onemocněla). Když se uzdraví, chce odjet do New Yorku a její společnice se chce s Maximem rozloučit. Ten ji požádá o ruku, a tak dívka neodcestuje do New Yorku se starou dámou, ale vydá se na Manderly se svým manželem. Tam ji však nečeká sladký život novomanželky, neboť tam žije osoba, která ji nenávidí za to, že přišla narušit "klid" domu a vlila Maximovi do žil novou krev.

Tou ženou je hospodyně na Manderly, která zbožňovala Maximovu první ženu Rebeccu a dává nové paní na Manderly pocítit, že ať udělá cokoliv, bude to špatně a nikdy, nikdy se nemůže vyrovnat krásné, okouzlující ženě, kterou Maxim miloval jako nic a nikoho na světě.

SPOILER - VYZRAZENÍ ZÁPLETKY

Dívka se snaží, jak jen může, aby byl Maxim šťastný, jenže všude naráží na stín Rebeccy. Nedokáže s ní bojovat - Rebecca je mrtvá, neví, jak to má udělat, aby boj o Maxima a jeho srdce vyhrála ona a ne Rebecca. Pravda je ovšem někde jinde.
Maxim Rebeccu nenáviděl. Nenáviděl ji, když zjistil, že si všechny dokázala omotat kolem prstu. Nesnášel ji za to, jak s každým orala, jak svedla jeho švagra (manžela jeho sestry). Nenáviděl ji za to, že mu do tváře vmetla, že spí a čeká dítě s jiným - a že až se to dítě narodí, zdědí jednoho dne všechny Maximovy pozemky, všechno. Bude pánem na Manderly. (A to dítě bylo Rebeccina bratrance, Jacka, opilce, který se sem tam na Manderly ukázal, aby se opil a vyspal s Maximovou ženou.)

V tu noc, kdy Rebecca tohle Maximovi řekne, tak ji Maxim zabije - a všichni si myslí, že to byla nehoda, že se Rebecca utopila a spáchala sebevraždu. A tak jde čas, Maxim se zamiluje a ožení se (s vypravěčkou příběhu) - ale nemůže zapomenout na Rebeccu, která otrávila jeho život.

Události však naberou rychlý spád, když se najde v moři tělo ženy, která je pravděpodobně paní de Winterovou - Rebeccou - a tělo, které předtím Maxim identifikoval jako její, její nebylo. Maxima začnou vyšetřovat policisté a dokonce ho i předvolají k soudu.

S Maximem to už vypadá hodně bledě a nejspíš by byl i zatčen, neboť Jack, Rebečin bratranec tvrdí, že Rebecca by se nikdy nezabila. Jenže pak se Maxim a Jack dozvídají o tom, že Rebecca tajně navštěvovala třetího muže. Doktora. Měla rakovinu, nemohla mít děti a v době, kdy ji Maxim zabil, už na tom byla tak špatně, že by "nepomohla ani svěcená". Zpráva zněla jasně. Do několika dní nasadit morfium. (Takže podle méího názoru Rebecca věděla naprosto přesně do čeho jde, když si s Maximem zahrávala - a nechtěla už žít. Ale taky chtěla, aby ho týralo svědomí, aby nebyla "za slabošku" - když si sáhne na život... a aby existovala možnost, že na Maxima jednou počká oprátka... a to nemluvím o tom, že to byla děvka a mrcha, s prominutím.)

Manželé se tedy vracejí na Manderly… ale nevítají je červánky. Hospodyně, která nedokázala snést pomyšlení, že by stín Rebeccy byl pryč, zřejmě zapálila staré, krásné sídlo Manderly.

MOJE NÁZORY:
Zprvu jsem to četla tak trochu z donucení, ale... pak se něco zlomilo. Ta kniha dokázala naprosto přesně zachytit dojmy, pocity a nálady.
Popsala, jak trpí člověk, kterého týrá svědomí, popsala, že zákon není vždycky objektivní...

Oblíbila jsem si a ztotožnila jsem se s hlavní hrdinkou. Tak trochu já. Naivní, submisivní, nevýrazná, snažící se dělat dobré věci, které se pak občas tak nějak zvrtnou... ale podporuje celým srdcem to, na čem jí záleží, ač je svět proti ní...

Za mě tak 8 až 9 hvězdiček z 10 plus 1 za to, že si to chci přečíst znova :D

Žádné komentáře:

Okomentovat

Spamy ignoruju, reklamy a hlasování - zařizuju se podle nálady, vulgární výrazy netrpím - buďme lidi, ne dobytek. Díky :-)
Nevhodné komentáře mažu a za ty vhodné budu moc ráda :-)

"Quotidie morior - umírám kdykoliv."

"Naše dokonalost spočívá v tom, že víme, že jsme nedokonalí."(Augustinus Aurelius)