29. 11. 2014

Anne Brontë - Dvojí život Heleny Grahamové

Autorka: Anne Bronte - mladší sestra Charlotte (Jana Eyrová) a Emily (Na větrné hůrce) Bronteových.

Styl psaní: Ich forma - píše za Markhama, do toho vložené deník Heleny Grahamové (který si Markham čte)

Děj: Do ospalého městečka, kde bydlí statkář Markham, se nastěhuje mladá vdova Helena Grahamová se svým synkem Arthurem. (Nebydlí úplně ve městě, spíš tak mimo město, v jakémsi starém, ponurém domě).
Markham si "hraje" s jednou dívkou z města. Flirtuje s ní, ale na manželství nemá ani pomyšlení - kromě toho dotyčnou dívku neschvaluje ani jeho matka. Jenže když potká Helenu, začne ho jaksi fascinovat. Zpočátku se mu zdá velmi namyšlená, prudérní a nafoukaná, ale stejně ho postupem času přitahuje jako magnet. (Možná proto, že ho odmítá).

Kromě toho zoufale lpí na svém synkovi a nikdo se ho nemůže skoro ani dotknout. Helena Arthurka chrání jako oko v hlavě. A to není jediná věc, která je na ní podivná. Čas tráví výhradně o samotě, s nikým se moc nepřátelí, a jak už jsem zmínila, pozornost mužů je jí na obtíž. Právě dívka, s níž si "hraje" Markham odhadne, že Helena je její možná sokyně a začne se podílet na šíření řečí o Heleně. Markham už je ale mezitím do Heleny naprosto zamilovaný…

SPOILER: Markham však Helenu jednoho večera spatří s místním šlechticem, který jí poskytl střechu nad hlavou (dům, ve kterém Helena žije, mu patří, a on ji tam nechal v nájmu). Markham si to vyloží úplně špatně, žárlí, myslí si, že s ním Helena něco má, a i když předtím Heleně sliboval, že ji nikdy neopustí, že mu na ničem nezáleží - na jejím původu, postavení, minulosti, tak za ní po tomhle přestane chodit. Když se však s Helenou jednou potká, dá mu svůj deník - a on se dozví, že Helena je pořád provdaná za muže, který se k ní chová jako ke služce, který holduje alkoholu a nic mu není svaté, chce se jen bavit, a je mu jedno, koho stáhne do pekel. Podvádí Helenu s ženou svého nejlepšího přítele a o své ženě prohlásil, že "kdo si s ní chce užít, může".
Helena po pár nezdařených pokusech od svého muže i se synem utekla a schovává se. Ke svému muži se vrací, až když je těžce poraněn a není jisté, zda se uzdraví nebo ne.
Stav Helenina manžela se během jejího ošetřování začne zlepšovat a zlepšoval by se i nadále, kdyby se pacient dokázal zříct alkoholu, což nedokázal - a tak zemřel…
Markham si nicméně s Helenou může dopisovat jen přes jejího bratra, a ona si nepřeje, aby ji viděl dřív než za šest měsíců. Markham postupně nabývá dojmu, že ho Helena nechce, ale nakonec se za ní přece jen vypraví, a lásku zpečetí prstenem ;-)

(Ten konec si nevybavuju do podrobností, tak je možné, že plácám nesmysly :-P, musíte si to přečíst. :D
Hodnocení: Velmi mě potěšilo, že Anne psala za Markhama, strašně moc. Za Markhama se četlo moc dobře ;-) Dokonce líp, než Heleniny deníky - nehledě na to, že na jejím životě toho moc pěkného nebylo.
Kniha se četla dobře, taková oddechová, ale přesto mě něco nutilo číst pořád a pořád a pořád.

Za neobyčejný příběh a neobyčejné zpracování.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Spamy ignoruju, reklamy a hlasování - zařizuju se podle nálady, vulgární výrazy netrpím - buďme lidi, ne dobytek. Díky :-)
Nevhodné komentáře mažu a za ty vhodné budu moc ráda :-)

"Quotidie morior - umírám kdykoliv."

"Naše dokonalost spočívá v tom, že víme, že jsme nedokonalí."(Augustinus Aurelius)