Citáty - Bezpečný přístav a Poslední píseň

Tentokrát Speciál - Bezpečný přístav a Poslední píseň (Obojí od Nicolase Sparkse).

Bezpečný přístav, Nicolas Sparks:

"Lidi svou pravdu skrývají. Mají prostě strach." (Jo)

"Protože jsi ho milovala. Věřila jsi jeho slibům, že už se to nebude opakovat. Protože se občas kontroloval a jeho násilí rostlo postupně, věřila jsi, že se to jednou změní. A nakonec ti došlo, že se to nestane." (Alex)

"Z jejího trápení se mu svíralo hrdlo, dusil se vzteky kvůli tomu, co prožila. Byl smutný, protože ji to neustále pronásledovalo. Chtěl ji obejmout, ale věděl, že právě v tuhle chvíli musí vyjít vstříc jí. Byla v koncích. Křehká a zranitelná."

(Nicolas Sparks o Alexovi.)

"Ty se vidíš jako žena, která neutekla, jenže já vidím odvážnou ženu, které se to povedlo! Ty myslíš, že by ses měla stydět, protože jsi to dopustila. Ale já vidím krásnou a laskavou ženu, která by na sebe měla být hrdá, protože to celé zastavila!"

(Alex ke Katie)

"V armádě došel k poznání, že existují lidé, kteří nabízejí světu dobro a jiní, kteří usilují o jeho zkázu."

(Nicolas Sparks - o Alexovi)

Nicolas Sparks - Poslední píseň:

"Myslela na to, jak nesnáší svůj život. Nesnáší tohle všechno."

(Nicolas Sparks o Ronnie)

"Ronnie piano nenáviděla a přísahala, že už nikdy nebude hrát."

(Nicolas Sparks o Ronnie)

"Nechtěla jeho poznámku poctít odpovědí, tak mlčky vyrazila chodbou dozadu a rozhodla se, že s ním (se svým otcem) už nechce mít nic společného.

"Dobrou noc, broučku," zavolal (za ní Steve). "Miluju tě.""

(Nicolas Sparks o Ronnie a Stevovi)

"Nelíbí se mi ta hra, co tu předvádíš." (Ronnie)

Vypadal zmateně. "Co máš na mysli?" (Steve)

"Tohle! Že hraješ na piano každou minutu, co jsem tu! Je mi jedno, jak moc chceš, abych hrála! Já už nikdy na piano hrát nebudu! Obzvlášť kvůli tobě ne!" (Ronnie)

"Dobře." (Steve)

Čekala na víc, ale nic víc nepřišlo.

"To je všechno?" zeptala se. "Nic jinýho neřekneš?" (Ronnie)

Vypadalo to, že otec přemýšlí, jak má odpovědět. "Chceš snídani? Udělal jsem nějakou slaninu..." (Steve - místo peskování a hádek... snídaně pro slečinku...)

"Proč jsi říkal, že mi věříš?" (Ronnie)

V jejím profilu viděl mladou ženu, jíž se stávala, i tu malou holčičku, kterou si pamatoval.

"Protože ti důvěřuju."(Steve)

"Proto jsi postavil tu zeď kolem piana?" koutkem oka na něj pohlédla. "Těžko jsem ji mohla přehlídnout, když jsem vešla dovnitř."(Ronnie)

"Ne, tu jsem postavil proto, že tě miluju." (Steve)

"Po špičkách vyšel znovu ven, aby zkontroloval dceru, kterou miloval víc, než samotný život." (Nicolas Sparks o Stevovi.)

"Ronnie vzala hrnek a podívala se na tátu. "Proč jsi na mě tak hodnej?"

"A proč bych neměl být?"

"Protože já jsem na tebe moc hodná nebyla," mohla říct, ale neřekla. "Dík," zamumlala místo odpovědi."

"Já tě nebalím." (Will - a kecá, balí ji.)

"Ne?" (Ronnie)

"Kdybych tě balil, poznala bys to. Nedokázala by ses ubránit a podlehla bys mému kouzlu." (Will)

"Nechodím po pláži, abych byl sám, protože to není možné. Hovořím tam s Bohem." (pastor Harris).

"Modlíte se k němu?" (Steve)

"Ne," řekl pastor Harris znovu. "Mluvím s ním. Nikdy nezapomeň, že Bůh je tvůj přítel. A jako všichni přátelé, i on touží slyšet, co se děje ve tvém životě. Dobré nebo špatné, i když jsi plný smutku nebo štěstí, a dokonce i když se ptáš, proč se musí dít tak hrozné věci. Takže si s ním povídám."

"Co mu říkáte?"

"Co říkáš svým přátelům?"

"Já žádné nemám," Steve se ironicky usmál. "Aspoň ne takové, se kterými bych mohl mluvit."

Pastor Harris mu konejšivě položil ruku na rameno. "Máš mě." Když Steve neodpověděl, rameno mu zmáčkl. "Vedeme stejné rozhovovry, jako my dva spolu."

"Odpovídá vám?" pochyboval Steve.

"Vždycky."

"Vy ho slyšíte?"

"Ano," řekl pastor Harris. "Ale ne ušima." Položil si ruku na hruď. "Tady slyším odpovědi. Tady cítím jeho přítomnost."

"Je sám, říkal si. Vždycky bude sám. Naklonil se a políbil Ronnie něžně na tvář a znovu ucítil příliv lásky k ní, radost stejně velkou jako bolest." (O Stevovi)

"Hodláš se takhle chovat celý večer?"

"Jak?"

"Jako někdo, kdo nemá absolutně žádnou šanci mě ještě někdy políbit." (Ronnie k Willovi).

"Pokud vztah nemá naději dlouhodobě, tak prořč bych pro něj měla mrhat časem a energií krátkodobě?" (Nicole, tuším. Zkrátka Willova sestra).

"Jsou lidé, kteří vidí odstíny šedé tam, kde já vidím černou nebo bílou." (Upraveno mnou, smysl stejný - Ronnie k Willovi)

"Hledání Boží přítomnosti, jak teď chápal, bylo stejnou záhadou jako Bůh sám, a co je Bůh jiného, než záhada?"

"Pravda něco znamená jenom, když je těžké ji přiznat." (Ronnie)

"Ale najednou zjistila, že se v něm (svém otci) pletla. Táta nikdy nejednal ze sobeckých pohnutek. Celý život ho vedl Boží duch." (Myšlenky Ronnie o Stevovi)... kéž by to jedno někdo zjistil o mně :-)

"Doufám, že najdeš způsob, jak mi odpustit, že jsem odešel. Nemusí to být hned teď, ani v dohledné době. Až budeš konečně připravená, budu s otevřenou náručí čekat na den, který bude tím nejšťastnějším v mém životě. Miluju tě.

Táta." (Dopis Steva Ronnie)

"Já věřím, že ti Bůh dá odpověď. Ale musíš chápat, že někdy chvilku trvá porozumět, co Bůh chce, abys udělala. Tak to často bývá. Boží hlas je často pouhý šepot a ty musíš naslouchat velmi pozorně, abys ho slyšela. Ale jinak ve vzácných okamžicích, je odpověď zřejmá a zní jasně jako kostelní zvon." (pastor Harris)

"Bůh vždycky odpoví." (pastor Harris)

"Musíš se naučit odpouštět." (Steve k Ronnie)

Překřížila ruce na prsou. "Já už Willovi odpustila. Nechala jsem mu zprávy."

"Já nemluvím o něm. Ty se musíš nejdřív naučit odpouštět sama sobě." (to mi taky nejde... :-()

"Bral ty nejvyšší dávky léků proti bolesti, jaké mohl snést, ale nikdy to nebylo dost. V noci, když spala na zemi vedle něj, vydával bolestné výkřiky, které jí lámaly srdce. Nechávala mu vedle psotele léky, které byly tím prvním, po čem sáhl, když se probudil. Sedávla ráno vedle něj, když se mu nohy a ruce třásly a držela ho, dokud (léky) nezabraly." (O Ronnie a Stevovi)

"Zjistila, že pozoruje hru mraků se stejným úžasem jako otec, a říkala si, kde se mu toulají myšlenky.

"To byla krása, viď," poznamenala.

"Ano," řekl. "Ale nejvíc se mi líbilo, že jsem ten okamžik sdílel s tebou." " (O Stevovi a Ronnie)

"Ten tam byl uvolněný, otevřený styl, který očekávala. Na jeho místě byly jakési klikyháky. Nechtěla si ani představovat, jak těžké muselo být napsat ta slova nebo jak dlouho mu to trvalo." (O Ronnie a Stevově posledním dopisu pro ni)

"Horečně se modlila za zázrak, jen maličký. A jako by sám Bůh poslouchal, o dvacet minut později se stal."

"Když poslouchal píseň, kterou Ronnie dokončila a zdokonalila, zavřel oči s vědomím, že jeho hledání Boží přítomnosti je dovršeno." (O Stevovi)

"Bůh je láska ve své nejčistší podobě." (K čemu Steve došel ;))

"Víc než cokoli jiného chtěl, aby měla život ráda a žila ho na plno." (Steve, Ronnie)

"Nikdy jsem tě nepřestal milovat, Ronnie. A nikdy jsem na tebe nepřestal myslet. I když léta končívají..."

(Steve)