WILL YOU STILL LOVE ME TOMORROW?

Oldies but goodies again...

WILL YOU STILL LOVE ME TOMORROW (THE SHIRELLES)
Ach, jak jim rozumím.
Ano, tohle je důvod, proč... poslední dobou tak často poslouchám některé staré písně..
Tehdy lidi věděli, co cítí, proč to cítí, a dokázali o tom napsat skvělý song.
Dnes všichni metaforujeme, nasazujeme si masky - i sami před sebou...
A hrajeme na silné fráze...

Budeš mě milovat i zítra?
Láska - láska lidská, je často nedokonalá a nestálá, ačkoliv... teď si tak říkám, že to NEBYLA pravá láska, když skončila...

Ale tak to prostě bylo...a pořád je.

Když člověk sundá masku a brnění, tak je zranitelný...

I já se bojím toho, co bude.
Zase začínám něco cítit (psaní - do šuplíku) - mě vytrhuje z apatie... a já něco cítím.
A slova bolí... A humanita mě bolí... humanita jako lidskost, to, jak se k sobě navzájem všichni chováme. Možná že ty problémy imigrace jenom ukazují problémy, které tu byly už předtím.

Neumíme se k sobě chovat, neumíme na sebe být hodní.
A to bolí.

ANEŽKA

MÚZY: WILL YOU STILL LOVE ME TOMORROW?

"Miliony hvězd mi nad očima tančí, miliony snů s tebou prožívám,
řekněte mi, proč mám srdce jako pancíř, kdykoli se do tvé tváře podívám?"
(Raego - Labyrint ft. Christina Delaney)

Taju ve tvém náručí a skládám všechny zbraně,

nikdy bych nevěřila, jak může být všechno po tvém boku krásné.

Budeš mě milovat i zítra, nebo řekneš "sbohem",

a ta krása se stane pro mé srdce mramorově chladným hrobem?

Říkáš: "Maličká, jsi příliš hodná pro tenhle svět,

trošku zpomal, nestačím ti, nemusíš všechno dělat hned.

Maličká, buď se mnou, nenechám tě odejít,

o všechno, co znám, chci se s tebou podělit."

Dnes večer je to všechno nádherné,

tančíme pod hvězdami, nebe nad námi drží ruce své.

Ale co bude zítra? Ochladne tvůj cit a už nebudeš mě chtít?

Budeš mě milovat i zítra, nebo to všechno ukončíš?

Říkáš: "Maličká, ty toužíš spasit svět,

a nechceš čekat na pomoc, chceš všechno změnit hned.

Maličká, buď se mnou, dnes ti nedovolím odejít,

protože o všechno, co mám, se chci s tebou podělit."

Dnes taju ve tvém náručí a snažím se nemyslet na to, co bude zítra,

ačkoli pořád musím myslet na to, zda zbude jenom polámaná víra

v to, žes mě doopravdy miloval

a myslels vážně, cos mi říkal a v náznacích sliboval.

Je těžké toužit zachránit svět, pomáhat a starat se o všechny kolem sebe... rozdávat se pro druhé...
A ještě k tomu milovat muže, který nesdílí vaši víru a někdy... někdy se i směje vašim zásadám.
Ale já to sem rozepisovat nechci. Báseň patří Anežce... patří k příběhu, který teď píšu...
a Múzou mi byly Sherilles... 
Je to tak... je to tak jak zpívají.
Zásadní otázka zní: A budeš mě milovat i zítra?
(A nebo jenom využiješ a odkopneš...)
Přiznávám, že takhle já se dívám na vztahy dnešní doby.
A přiznávám, že takových vztahů já se bojím a nechci je.
Všechno se to ještě může změnit.

Ale momentálně to cítím, jak to cítím.

Jak říká Anežka: "Bůh tě opatruj." 
"Bůh vás opatruj."

Lillen.

V nočním tichu

V nočním tichu = In the still of the night

Jen jedinou noc tvé ruce můžu hřát,

jen jedinou noc... pár polibků krást...

Pak vyjde slunce, lásko, a nás se nikdo neptá,

zda chceme žít v světě, který naše duše leptá.

Jen jedinou noc jsi má,

jen jediný sen smíme snít,

na východě se rozednívá

a my musíme se rozloučit.

Jen jedinou noc jsem tvé ruce ve svých hřál,

v tu noc jsem se cítil jako opravdový král...

A pak vyšlo slunce, a místo, aby do morku kostí rozehřálo,

přineslo mi ocelově chládné, mučivé a prázdné ráno...

Už nějaký čas to je, co jsi byla jenom má,
na východě Jitřenka další svítání vítá,

jenom nedosněné sny a tužby od té doby znám.

a v koutku mé duše zbytek nejsvětlejšího citu zbývá.

MÚZY PRO TUTO BÁSEŇ:
♫ PERDONO (Caterina Caseli) - mám ráda to video :) i tu píseň..
♫ DIANA (Paul Anka) - oh dears, tuhle miluju ♥♥
♫ HEY PAULA (Paul & Paula) - jedna z nejromantičtějších písní, co znám  a to už je co říct, já znám dost cajdáků ;-) Kam se hrabe Unchained melody...  ;-) ;-)

Tahle píseň ale vznikla na polibek Múzy při písni: 
IN THE STILL OF THE NIGHT - FRED PARRIS & THE SATINS
- Přemýšlela jsem o tom. O filmu "Dirty Dancing" a o téhe písničce. O nádherném love songu... a o segregaci. O tom, když lidi nemohli milovat, koho chtěli... Když se láska zakazovala...
Žijeme v hodně dobré době... na jak dlouho asi?

A i přesto, že ta doba nebyla VŮBEC sladká a snadná... měla svoje kouzlo. Já osobně na padesátky a šedesátky moc nejsem  - to přenechávám jiným, pravda je, že se nacházím spíš v těžkých 30's - uchvacuje mě prvorepublikové kouzlo, i těžká doba, tehdejší způsob života ve zbytku Evropy... Svým způsobem se mi líbí i 20tky... jenže dvacátá léta a jazzový věk... to moc ne ... spíš konec 20's a hlavně 30's...  - No ale to jsem odbočila.
Pravda teda je, že 50 a 60 léta mě nijakn zvlášť neokouzlují, ale... při "in the still of the night" jsem přemýšlela o těch zpěvácích, o lásce, o rasovém původu, o situaci v Americe tehdy, a tak...

Je to všechno tak komplikované.
A to láska je.

Zejména ta, co trvá příliš krátko, ale je vypálená do srdce.

(Se mnou osobně to nijak nesouvisí - nebo o tom aspoň nevím. Jak jsem napsala, jen jsem poslouchala staré písničky, koukala na útržky filmu... a přemýšlela.)

Tvář bez masky - Všechno prodýchat a procítit.

Jste důvodem, proč po tolika dlouhých, dlouhých dnech oprašuji své verše na poličce, beru je do rukou, jeden po druhém, a rozhoduji se napsat... několik slov.

Netušila jsem, vážně jsem netušila, že v čechách ŽIL opravdu tak velký herec, velký umělec. Až do nedávna jsem to netušila.

Myslím, že by se vám má báseň snad ani nelíbila... Je to složité. Možná ano, možná ne.

Bůh vám dal velký talent. A mnoho trápení. Ale tak už to v životě chodí.

Mějte klidný spánek, věčný spánek. A v duši nekonečný mír, pokoj, blaženost a klid.

Tvář bez masky

V lidském srdci je láska, teplo,

kéž by se požehnání andělů na zem sneslo.

Lidským údělem je cítit, doufat, milovat,

všechno procítit, prodýchat.

Vezmi moje boty a projdi se, kudy jsem kráčel já,

jestli myslíš, že jsem chyby dělal a ty bys to líp dovedla.

Miloval jsem ženu. Múzu. A jinou jsem si musel vzít,

lidským požehnáním a prokletím je všechno prodýchat a procítit.

V lidském srdci se skrývá nenávist a hněv

k těm, co urážejí co naše jest, pro co se pění naše krev.

Lidským údělem je cítit, dýchat, milovat,

uvnitř krvácet, a všechno těžké překonat.

Vezmi moje boty a projdi se, kudy jsem kráčel já,

nežil jsem v snadné době, nejdřív válka a pak okleštěná svoboda.

Herec musí všechno umět zahrát, ale taky všechno v sobě skrýt...

člověkem je, a uvnitř s krví a bolestí všechno potom procítí.

Mrzí mě to. Naše životy někdy nejdou, jak bychom chtěli. Nemám ráda, když jsou jiní nešťastní.

Příliš citlivý pro tento svět.

Ti trpí nejvíc.

Klaním se Vašemu talentu, smekám před ním. A přece to nenosí štěstí. 

Někdy to tak prostě je. Lidský život není nebe.

Přála bych si, aby ten Váš byl.

Na druhou stranu...

kdyby nebyl, nikdy bych si Vás nemohla tak vážit.

Čest a pocta hrdinům.

Ať Vám svítí věčné světlo, ať naleznete mír i nekonečnou lásku.

Láska milované ženy Vám za života nebyla přána.

Ať vás tedy obejme Láska Věčná.

[Poklona L. P.]

Christina Perri - Sea of Lovers

Kolik světla se skrývá za temnou maskou,
kolik víry za dávno zašlou zkazkou...
Jsou ženy, co nemají nic, a přitom mají, co chci já,
mé srdce na to umírá.

Kolik tvrdosti se skryje za saténem a peříčky,
kolik bezcennosti skrývají slaný perličky?
Jsou ženy, co nemají nic - ale mají tebe,
a já... si namlouvám, že se mají lépe.

Kdyby ostatní měli, co já mám,
mysleli by, že se nevděčností zalykám.
Jsou ženy, co nemají nic, ale z nějakého důvodu mají tebe,
láska je, když místo zimnice nenávist tě třese.

Kolik ohně se skrývá za ledem,
kolik zimy za létem.
Kdyby druzí měli, co mám já,
mysleli by si, že musím být šílená.

Mám všechno, a přitom mi něco chybí,
mám, co málokterý z lidí.
Toužím po tom, co mají jiné,
jenom bolest mi z toho plyne.

Nutno zdůraznit, že ta báseň NENÍ o mně. Opravdu ne.
Říkejme jí Christina. Třebas. Protože mi ji připomíná (vzhledově) Christina Perri.
Má všechno, má dokonalou rodinu - milující rodiče, sestru, která ji naprosto obdivuje (mladší sestru, pro niž je starší sestra hrdinou), je oblíbená, má spoustu přátel a velký talent, který jí umožňuje živit a věnovat se tomu, co miluje.
Až na jedinou věc.

Nemá srdce svého nejlepšího přítele.
Jsou ženy, které nemají nic - nic z toho, co má Christina. Ale mají jeho... na jednu noc, na pár dní - mají jeho, a Christina chce, co mají ony. Chce opětovanou lásku...

A já ani nevím, proč to sem píšu. Možná proto, že mě její příběh zaujal. Možná.
Pro báseň mám příliš osobní název, který nehodlám publikovat.
Nazvěme tedy báseň podle písně Christiny Perri, Sea of Lovers.

Liane Moriarty - Manželovo tajemství

DÁVEJTE SI POZOR, CO KAM PÍŠETE...

A dávejte si pozor, ať nevíte příliš mnoho...

Ne nadarmo se říká, nevědomost je sladká...

Upřímně, kdyby moje psychika nebyla posledních pár dní (týden??) v háji, asi by mi mozek šrotoval na plné obrátky. Asi....

Jenže mě... za prvé bolí svaly na pravé ruce (z práce, je to těžká práce, za den nanosím i... klidně i pětadvacet kilo), za druhé jsem včera upadla do šoku, když jsem se zranila (nechtěně, opravdu), a za třetí... Bojím se, jsem... skleslá nebo sklíčená (to jsou ta dvě slova, co hledám ve slovnícíh) ... a chci prostě jen... spát. Kéž by to bylo tak snadný. Nechci se krájet. Ku.wa, já se fakt nechci krájet. Nechci se rozhodovat, nechci si vybírat, nechci nikoho zranit... a tak krásně, krásňounce ubližuju sama sobě. Sladký, Roztomilý. Jsi k poňuňání, Lillen, fakt. (Cynický škleb.)

Hraj si na to, jak je všechno ok. Protože se nechceš svěřovat. A za druhý - nemáš komu. (Svěřovat se dvěma mlýnským kamenům, no úžasný.)

No ale stejně, přivedla mě na jiný myšlenky, aspoň po čas čtení. 

Už si nebudu vylévat mozek na klávesnici a monitor. Nemá to cenu, a stejně mi myšlenky utíkají všude možně. Nemá to hlavu a patu, mno takže k věci.

Autor: Liane Moriarty

Místo: Austrálie - Sydney + Melbourne

Čas - Velikonoce (začátek podzimu, dost těžko se na to zvyká, že v Austrálii prostě s Velikonocemi začíná chladný podzim... kudla, po celou knihu jsem si na to nezvykla! :D)

Postavy? - Tři ženy, tři ženy které spojuje místo... a muž (respektive dva muži). A temné tajemství. (Manželovo tajemství).

Tři ženy, tři životy, tři (možná i víc) problémy, tři rodiny...