Zobrazují se příspěvky se štítkemNáhodný Múzin polibek (poezie). Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNáhodný Múzin polibek (poezie). Zobrazit všechny příspěvky

11. 2. 2016

V nočním tichu

V nočním tichu = In the still of the night

Jen jedinou noc tvé ruce můžu hřát,
jen jedinou noc... pár polibků krást...
Pak vyjde slunce, lásko, a nás se nikdo neptá,
zda chceme žít v světě, který naše duše leptá.

Jen jedinou noc jsi má,
jen jediný sen smíme snít,
na východě se rozednívá
a my musíme se rozloučit.

Jen jedinou noc jsem tvé ruce ve svých hřál,
v tu noc jsem se cítil jako opravdový král...
A pak vyšlo slunce, a místo, aby do morku kostí rozehřálo,
přineslo mi ocelově chládné, mučivé a prázdné ráno...

Už nějaký čas to je, co jsi byla jenom má,
na východě Jitřenka další svítání vítá,
jenom nedosněné sny a tužby od té doby znám.
a v koutku mé duše zbytek nejsvětlejšího citu zbývá.


MÚZY PRO TUTO BÁSEŇ:
PERDONO (Caterina Caseli) - mám ráda to video :) i tu píseň..
DIANA (Paul Anka) - oh dears, tuhle miluju ♥♥
HEY PAULA (Paul & Paula) - jedna z nejromantičtějších písní, co znám  a to už je co říct, já znám dost cajdáků ;-) Kam se hrabe Unchained melody...  ;-) ;-)

Tahle píseň ale vznikla na polibek Múzy při písni: 
IN THE STILL OF THE NIGHT - FRED PARRIS & THE SATINS
- Přemýšlela jsem o tom. O filmu "Dirty Dancing" a o téhe písničce. O nádherném love songu... a o segregaci. O tom, když lidi nemohli milovat, koho chtěli... Když se láska zakazovala...
Žijeme v hodně dobré době... na jak dlouho asi?

A i přesto, že ta doba nebyla VŮBEC sladká a snadná... měla svoje kouzlo. Já osobně na padesátky a šedesátky moc nejsem  - to přenechávám jiným, pravda je, že se nacházím spíš v těžkých 30's - uchvacuje mě prvorepublikové kouzlo, i těžká doba, tehdejší způsob života ve zbytku Evropy... Svým způsobem se mi líbí i 20tky... jenže dvacátá léta a jazzový věk... to moc ne ... spíš konec 20's a hlavně 30's...  - No ale to jsem odbočila.
Pravda teda je, že 50 a 60 léta mě nijakn zvlášť neokouzlují, ale... při "in the still of the night" jsem přemýšlela o těch zpěvácích, o lásce, o rasovém původu, o situaci v Americe tehdy, a tak...

Je to všechno tak komplikované.
A to láska je.

Zejména ta, co trvá příliš krátko, ale je vypálená do srdce.

(Se mnou osobně to nijak nesouvisí - nebo o tom aspoň nevím. Jak jsem napsala, jen jsem poslouchala staré písničky, koukala na útržky filmu... a přemýšlela.)

5. 12. 2014

Hříchy na chodníku slávy

Hledáme kapky deště ve slunečním dni,
hledáme sluneční paprsky ještě před tím, než se rozední.
Chráníme, co nám je drahé, ale ztrácíme to nejdražší,
Hřích se s láskou nesnáší.

Hledáme pravdu, hledáme Boha,
hledáme lék na srdce, které stoná.
Stoupáme, ale čekají nás pády,
tajíme své hříchy na chodníku slávy.

"Quotidie morior - umírám kdykoliv."

"Naše dokonalost spočívá v tom, že víme, že jsme nedokonalí."(Augustinus Aurelius)