Chtěla jsem vám je vypsat.
Ale myslím, že to asi nemá moc cenu. Stručně vám nastíním děj, případně přiložím odkaz, kde byste je mohli najít a přečíst si.
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Kostelní vydří
Formát tak A6 a počet stran - 90
Opravdu droboučké čtení na každý den - a nádherné!
Některé z příběhů si opravdu uchovám v paměti. Za sebe fakt doporučuju a jsem strašně ráda, že jsem ji v knihovně vzala.
Autor je (myslím) katolický kněz, Španěl.
Povídky jsou jakýmsi mixem buddhismu a křesťanství, lidové moudrosti, i toho, co snad lidé už zapomněli, a začínají si to připomínat až teď, v poslední době.
Já za sebe opravdu doporučuju - A ROZHODNĚ ČASU, KTERÝ JSEM TÉHLE ÚTLOUNKÉ KNÍŽCE VĚNOVALA, NELITUJU.
Stručné děje (těch, co mě nejvíc oslovily)
Palma - o palmě, která vyrostla a zesílila právě kvůli hrubému a bezcitnému chování jiných (Bena Sadoka).
Tři králové - o holčičce, které na Vánoce nosí dárky Tři Králové (obdoba českého Ježíška ve Španělsku). Zjistila, že dárky nosí rodiče - pomocníci tří králů - protože jinak by to tři králové neměli šanci zvládnout. A tak to je i u nás. Ježíšek dává rodičům prostředky, aby hýčkali děti, které on miluje ;)
Viviana - O dívce, kterou potkávaly jen samé těžkosti, ale právě díky nim vynikla a předstihla ostatní. (V otroctví se naučila dělat dřevěné sloupy, tkát látky - a díky tomu postavila v číně ten nejkrásnější chrám).
Vlk z Gubbia - Alegorie na to, že někdy to zlé v nás (ale i to, co nás potkává) je tu z nějakého důvodu, má nás to něčemu naučit. Třeba vesničany z Gubbia měl vlk, co sužoval jejich vesnici, naučit větší pokoře.
Dva vlci - povídka, co mě oslovila asi nejvíc. V každém z nás jsou dva vlci, vyprávěl starý indián svému vnukovi. Vnuk se zeptal, který z těch vlků vyhraje. Ten kterého živíš, odpověděl dědeček. A tak to je. Ve všech lidech je to dobré i to zlé - a záleží jenom na nás, jak s tím budeme dál pracovat.
Nikdo se nerodí jen zlý a jen dobrý. Každý musíme bojovat a snažit se krmit toho správného vlka.
Nespravedlivý soud - o tom, že ani lidská zloba ani nenávist nepřemůže moudrost, která pochází od Boha. Kdo spoléhá na Boha a věří mu, ten si v každé situaci poradí. Zmanipulovaný soudce chtěl obětovat obětního beránka na božím soudě - a schválně mu dal jen dvě možnosti - smrt a smrt, ačkoli mu měl dát na výběr život a smrt (něco jako los). Ale obětní beránek si poradil :))
Proč křičíme - o tibetském mistrovi, který svým žákům vysvětloval, že křičíme, protože se naše srdce od sebe vzdalují a neslyšíme se. A šeptáme, když jsme zamilovaní, neboť naše srdce jsou si blízko.
Rybaření, umění užívat si života
O tom, že člověk je šťastný, netouží-li po penězích a vyšším společenském postavení. Šťastní můžeme být teď a tady.
Poustevník - O poustevníkovi, který měl MNOHO práce - musel ZKROTIT sám sebe - Musel zkrotit dva sokoly (=oči), chtějí vidět nejen to, co mají, ale i to, co nemají, dva orly (=ruce), které nechtějí jen pomáhat, ale i ubližovat, dva zajíce (=nohy), kteří si chtějí utíkat, kam chtějí, jednoho hada(=jazyk), který je úlisný a dokáže hodně poranit, jednoho osla(=tělo), které si dělá co chce, a lva - zpupného a pyšného (=srdce).
Bůh a holič - O rozhovoru zákazníka s holičem o existenci Boha a holiče - že to nesouvisí? Ale kdeže! :D
Holič začal: "Podívejte se, já nevěřím, že Bůh existuje."
"Proč to říkáte?" ptal se zákazník.
Holič: "Je to jednoduché, stačí vyjít na ulici a uvidíte, že Bůh neexistuje. No řekněte sám, kdyby existoval, bylo by tolik nemocných lidí? Bylo by tolik opuštěných dětí? Jestli skutečně existuje Bůh, bylo by tolik trápení a bolesti? Jak můžu milovat Boha, který dopustí toto všechno….?"
Zákazník se na chvíli zamyslel, ale neodpovídal, protože se nechtěl začít hádat. Holič skončil svoji práci a zákazník odešel. Jen co vyšel na ulici, uviděl muže s dlouhými vlasy a s dlouhou bradou, neupraveného a špinavého.
Bylo to velmi dávno, kdy tento muž měl ostříhané vlasy.
Zákazník se vrátí zpět k holiči a říká: "Víte co? Holiči neexistují!!!"
"Jak to můžete říct" ptá se holič překvapeně. "Já jsem holič a jsem tu. Právě teď jsem vás ostříhal a oholil."
"NE!" prohlásil zákazník. "Holiči neexistují, protože kdyby byli, nebylo by tolik neupravených lidí s dlouhými vlasy a dlouhou bradou, jako tamten muž venku!"
Holič: "Aaaaha, holiči existují, to jen lidé je nevyhledávají."
Zákazník: "Přesně!!! Je to tak. Bůh existuje. Jen lidé ho nenásledují, ani ho nehledají. Proto je na světě tolik bolesti a trápení".
Socha Buddhy - O knězi (buddhistickém), který upřednostnil mrtvého buddhu před živým člověkem - o tom, jak si sochou buddhy člověk zatopil, aby mu nebyla zima.
Někdy dáváme pozornost a úctu jen věcem a zanedbáváme lidi.
Světlo na cestu - O slepci, který nosil lampu. Sám neviděl, ale svítil jiným. Kratičký a nádherný příběh.
Nepřijatý dar - O učiteli (buddhistickém), který neoplácel urážky a nadávky svému žákovi - on jeho dar (=urážky a potupa) nepřijal. Nemusíme oplácet urážky, nadávky a zlo - je to "dar", který nemusíme přijmout - my ho přece nechceme.
Jídlo a pes - o člověku, který plýtval slzami. Tady to je. Slzami nemáme plýtvat, slzy jsou krev. Jsem jedna z těch, co by si měla vrýt do paměti, že moje slzy jsou cenné, a neměla bych brečet kvůli každé kravině.
Ani ty, ani já nejsme stejní - O Buddhovi, který odpustil svému protivníku, který ho chtěl zabít, protože všichni se posunujeme dál. Buddha už není na té cestě, kde po něm Devadatta hodil kámen. A Devadatta už není mužem, co ten kámen hodil. Nechme minulost minulostí. Přijmeme ji, litujme jí (případně), ale nechme ji být.
Stařec a dítě - Kdysi dávno mi vyprávěla babička - Není na světě člověk, který by se zalíbil lidem všem.
Tak :D Jsem to nějak "zvládla".
Opravdu, ty příběhy se mi strašně líbily, a mimo jiné i to, jak krásně se prolínalo křesťanství s buddhismem.
Nejsem buddhistka, a asi nikdy nebudu. Ale buddhismus, jak víte, mám ráda, připadá mi to jako dobré náboženství. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Spamy ignoruju, reklamy a hlasování - zařizuju se podle nálady, vulgární výrazy netrpím - buďme lidi, ne dobytek. Díky :-)
Nevhodné komentáře mažu a za ty vhodné budu moc ráda :-)